Pamatujete si své dědečky a možná i tatínky, jak uměli doma spravit všechno co bylo potřeba? Prasklá žárovka byla naprostou samozřejmostí, ale někdy bylo potřeba opravit i daleko horší věci, jako například rozbitá kachlička, dosluhující spotřebič a nebo kolo. Ti nejlepší uměli opravdu opravit všechno, a to i auto. Za prvé to bylo tím že auta byla jednouchá a existovaly k nim návody podle kterých si každý zručnější člověk dokázal vyměnit třeba nádobu na olej, ale hlavně se toho lidé nebáli. V dnešní době není radno se snažit opravovat moderní auta, protože prostě nevíte jak.
Možná je to tím, že lidé si víc věcí vážili a také věci vydržely daleko delší dobu než dnes. Některé věci nebyly v obchodech k dispozici tak jako dnes. Dnes přijdete do obchodu a koupíte si všechno na co si vzpomenete. Koupíte si jak jídlo a oblečení, tak i spotřební zboží. Jenže vydrží nejspíš jen dva roky záruční doby a jeden den, abyste ho nemohli jít reklamovat. Skoro jako by si spotřebiče plánovaly kdy se pokazí.
Dřív věci prostě vydržely déle. Rozhodně nechci rozpoutávat debatu o tom která doba je lepší, horší a proč. Ale nelze namítat, že dřív věci nevydržely, protože s funkčními přístroji u dob dávno minulých se setkáte i dnes. Někteří prarodiče ještě používají například mixéry, které jsou starší než my. A to o nekvalitě zrovna nesvědčí.
Dnes je problém spoustu věcí opravit protože to nejde, nejsou náhradní díly a také to někteří muži neumí. Jak by to taky mohli umět, když je k tomu doma nikdo nevedl a v praktických činnostech na základních školách se maximálně naučí hrabat trávu. Situace nás možná zase naučí vyrábět náhradní součástky a opravovat si všechno tak aby nám věci vydržely ještě hodně hodně dlouho, protože nové prostě nebudou. A není to nakonec lepší i pro planetu, že opravujeme a nevyhazujeme všechno co by se dalo ještě opravit?